|
|
Rychlé interferenční vlny a 1D seismické modely kůry
Vackář, Jiří ; Zahradník, Jiří (vedoucí práce) ; Prokop Brokešová, Johana (oponent)
Při nedávném mělkém zemětřesení v Korintském zálivu v Řecku (Mw 5,3) byly po- zorovány neobvyklé dlouhoperiodické vlny (periody 5 sekund a více). Zaznamenány byly na několika regionálních stanicích mezi příchodem P- a S-vlny. Pětisekundová perioda je mnohem delší než trvání zdroje a ukazuje na efekt struktury. Pozorované seismogramy byly zkoumány metodami frekvenčně-časové analýzy. Určené disperzní křivky rychlé dlou- hoperiodické vlny měly grupové rychlosti od 3 do 5,5 km/s pro periody v rozsahu 4-10 s, s velkými rozdíly mezi stanicemi. Zobecněná disperzní křivka se rozděluje do dvou hlav- ních pásů, pravděpodobně spojených s laterálními variacemi zemské kůry. Řešením přímé úlohy pro více existujících modelů kůry a jejich modifikací jsme provedli analýzu citli- vosti, která ukázala, že zkoumaná vlna je ovlivněna zejména nízkorychlostními vrstvami v nejsvrchnějších cca 4 kilometrech kůry. Závěrem jsme získali model mělké kůry inverzí seismogramů pomocí algoritmu nejbližší soused. Inverze potvrdila, že zkoumanou vlnu je možné vysvětlit 1-D modelem kůry, ale ne na více stanicích najednou. Modely závislé na dráze šíření představují částečné vysvětlení pro pásy tvořené pozorovanými disperzními křivkami. Jinou alternativou je příspěvek několika tzv. prosakujícíh módů.
|
|
|
Fast interference waves and 1D seismic crustal models
Vackář, Jiří
Při nedávném mělkém zemětřesení v Korintském zálivu v Řecku (Mw 5,3) byly po- zorovány neobvyklé dlouhoperiodické vlny (periody 5 sekund a více). Zaznamenány byly na několika regionálních stanicích mezi příchodem P- a S-vlny. Pětisekundová perioda je mnohem delší než trvání zdroje a ukazuje na efekt struktury. Pozorované seismogramy byly zkoumány metodami frekvenčně-časové analýzy. Určené disperzní křivky rychlé dlou- hoperiodické vlny měly grupové rychlosti od 3 do 5,5 km/s pro periody v rozsahu 4-10 s, s velkými rozdíly mezi stanicemi. Zobecněná disperzní křivka se rozděluje do dvou hlav- ních pásů, pravděpodobně spojených s laterálními variacemi zemské kůry. Řešením přímé úlohy pro více existujících modelů kůry a jejich modifikací jsme provedli analýzu citli- vosti, která ukázala, že zkoumaná vlna je ovlivněna zejména nízkorychlostními vrstvami v nejsvrchnějších cca 4 kilometrech kůry. Závěrem jsme získali model mělké kůry inverzí seismogramů pomocí algoritmu nejbližší soused. Inverze potvrdila, že zkoumanou vlnu je možné vysvětlit 1-D modelem kůry, ale ne na více stanicích najednou. Modely závislé na dráze šíření představují částečné vysvětlení pro pásy tvořené pozorovanými disperzními křivkami. Jinou alternativou je příspěvek několika tzv. prosakujícíh módů.
|
|
|
Fast interference waves and 1D seismic crustal models
Vackář, Jiří
Při nedávném mělkém zemětřesení v Korintském zálivu v Řecku (Mw 5,3) byly po- zorovány neobvyklé dlouhoperiodické vlny (periody 5 sekund a více). Zaznamenány byly na několika regionálních stanicích mezi příchodem P- a S-vlny. Pětisekundová perioda je mnohem delší než trvání zdroje a ukazuje na efekt struktury. Pozorované seismogramy byly zkoumány metodami frekvenčně-časové analýzy. Určené disperzní křivky rychlé dlou- hoperiodické vlny měly grupové rychlosti od 3 do 5,5 km/s pro periody v rozsahu 4-10 s, s velkými rozdíly mezi stanicemi. Zobecněná disperzní křivka se rozděluje do dvou hlav- ních pásů, pravděpodobně spojených s laterálními variacemi zemské kůry. Řešením přímé úlohy pro více existujících modelů kůry a jejich modifikací jsme provedli analýzu citli- vosti, která ukázala, že zkoumaná vlna je ovlivněna zejména nízkorychlostními vrstvami v nejsvrchnějších cca 4 kilometrech kůry. Závěrem jsme získali model mělké kůry inverzí seismogramů pomocí algoritmu nejbližší soused. Inverze potvrdila, že zkoumanou vlnu je možné vysvětlit 1-D modelem kůry, ale ne na více stanicích najednou. Modely závislé na dráze šíření představují částečné vysvětlení pro pásy tvořené pozorovanými disperzními křivkami. Jinou alternativou je příspěvek několika tzv. prosakujícíh módů.
|
|
|
Využití a interpretace seismických povrchových vln v širokém oboru frekvencí
Gaždová, Renata ; Vilhelm, Jan (vedoucí práce) ; Novotný, Oldřich (oponent) ; Holub, Karel (oponent)
Předkládaná práce se zabývá studiem využití a interpretací povrchových vln v širokém oboru frekvencí a měřítek. Využití povrchových vln jako doplňku ke seismickým metodám používajících objemové vlny se jeví jako velice výhodné. Jejich interpretací lze získat nové informace o studovaném prostředí a zároveň lze jejich pomocí řešit úlohy, jež jsou ostatními seismickými metodami obtížně řešitelné. Přitom jsou povrchové vlny přítomné na seismických záznamech prakticky vždy a pro jejich využití tedy není nutné modifikovat standartní měřící postupy. Výsledkem práce je originální algoritmus pro rychlý výpočet syntetického disperzního vlnového pole v libovolném oboru frekvencí a v libovolném měřítku. Vstupním parametrem pro tento výpočet je disperzní křivka fázové rychlosti, což se výrazně liší od ostatních používaných metod. Syntetické disperzní vlnové pole je spočteno v dané vzdálenosti od seismického zdroje jako suma jednotlivých seismických impulsů posunutých v čase tak, aby posun odpovídal fázové rychlosti dané frekvenční komponenty v dané vzdálenosti. Tento přístup má svojí velkou výhodu v tom, že modelované disperzní vlnové pole odpovídá předem jasně definované disperzní křivce pro daný mód (nebo módy, jsou-li vstupem disperzní křivky více módů povrchové vlny) a je tedy vhodné zejména pro testování...
|
|
|
Rychlé interferenční vlny a 1D seismické modely kůry
Vackář, Jiří ; Zahradník, Jiří (vedoucí práce) ; Prokop Brokešová, Johana (oponent)
Při nedávném mělkém zemětřesení v Korintském zálivu v Řecku (Mw 5,3) byly po- zorovány neobvyklé dlouhoperiodické vlny (periody 5 sekund a více). Zaznamenány byly na několika regionálních stanicích mezi příchodem P- a S-vlny. Pětisekundová perioda je mnohem delší než trvání zdroje a ukazuje na efekt struktury. Pozorované seismogramy byly zkoumány metodami frekvenčně-časové analýzy. Určené disperzní křivky rychlé dlou- hoperiodické vlny měly grupové rychlosti od 3 do 5,5 km/s pro periody v rozsahu 4-10 s, s velkými rozdíly mezi stanicemi. Zobecněná disperzní křivka se rozděluje do dvou hlav- ních pásů, pravděpodobně spojených s laterálními variacemi zemské kůry. Řešením přímé úlohy pro více existujících modelů kůry a jejich modifikací jsme provedli analýzu citli- vosti, která ukázala, že zkoumaná vlna je ovlivněna zejména nízkorychlostními vrstvami v nejsvrchnějších cca 4 kilometrech kůry. Závěrem jsme získali model mělké kůry inverzí seismogramů pomocí algoritmu nejbližší soused. Inverze potvrdila, že zkoumanou vlnu je možné vysvětlit 1-D modelem kůry, ale ne na více stanicích najednou. Modely závislé na dráze šíření představují částečné vysvětlení pro pásy tvořené pozorovanými disperzními křivkami. Jinou alternativou je příspěvek několika tzv. prosakujícíh módů.
|
|
| |
host ::
RSS.